Vnoučata přiměla dědečka aby jim vyprávěl jaké to bylo když byl mladý jako oni, potom jaké to bylo před 2. světovou válkou, pak za války a po ní. Chtěli vědět víc o době než se narodili a jak se žilo. Na naléhání vnoučat pan Bohumil Hrabák , který není spisovatel ale kterého mnozí znáte, nakonec vzpomínky a zážitky ze života poutavě zapsal a vydal v knize „Črty z Příbramska aneb i pisatel ušel dlouhou cestu“.
Kniha nezachycuje jen život jedné konkrétní postavy, respektive rodiny, ale podává cenné svědectví o životě na vesnici ve 20. století. Z knihy poznáte jak se žilo na Příbramsku, jak se lidé oblékali, vzdělávali, jak lidem válka převrátila život a jak obtížné bylo vybudovat nový, poválečný život na vesnici. Skrze osobní příběhy ožívá doba dávno i nedávno minulá a nabízí čtenáři nejen zábavu ale i poučení. Autor se vyučil jako krejčí, prošel totálním nasazením z kterého před ničivým spojeneckým náletem utekl. Do konce války se v ilegalitě skrýval na březích Vltavy. Po porážce fašismu nastoupil v rukavičkářských závodech, rok pracoval v rudných dolech a v říjnu 1947 nastoupil na základní vojenskou službu. Od roku 1950 po absolvování kurzu zootechnika pracoval až do důchodu v zemědělství.
Vitalita dvaadevadesátiletého pana Hrabáka a ohlas čtenářů na jeho knížku jsou záviděníhodné. Autor knihy nám dal příklad jak mladé generaci zprostředkovat pravdivý pohled na náš život, na naši minulost. Knihu mohou zájemci získat na OV KSČM Příbram.