Na setkání lídrů českého stavebnictví 2018 jsem si vyslechl projev nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše, který se nesl v duchu: chceme, chceme, chceme…máme jasné představy …všechno. Chybějí pracovníci? Přivezeme jich tisíce za zahraničí dle potřeb firem a jednotlivých krajů…asi nejen mě z toho zamrazilo…
Česká republika je velmi atraktivním trhem, s tou vadou na kráse, že je zde nedostatek pracovní síly. To je fakt, který všichni vnímáme. Tento nedostatek se ale neprojevil v růstu mezd, což by mi připadalo logické. Navíc, stále existují velké rozdíly ve výši mezd mezi jednotlivými regiony. Snaha o udržení si tzv. klíčových zaměstnanců se u většiny firem zatím omezila jen na nabídku různých školení, stravenky nebo různé příspěvky na pojištění. Nově nabízené možnosti jako například dodatečná dovolená ne po týdnech, ale po dnech nebo smluvní dodatek o příplatku na úhradu přesčasů využívá málokterá firma.
Neměli bychom ale také zapomínat na ten fakt, že důvodem problému nedostatku pracovní síly u nás je samozřejmě také to, že volný pohyb pracovní síly v EU byl zaveden mezi zeměmi s velmi rozdílnou ekonomickou a životní úrovní. A tak za krátkodobý efekt snížení nezaměstnanosti v tzv. postkomunistických zemích dnes platíme vysokou cenu. Za prací a lepším výdělkem od nás odešli především nejvzdělanější a nejschopnější mladí lidé v produktivním věku a jejich dlouhodobá nebo trvalá ztráta je nenahraditelná. A teď je nahradíme pracovníky z horších ekonomik a z nižší životní úrovně?
Pane premiére, už víte, co s těmito lidmi uděláte, až je začnou v krizi firmy propouštět? A nebylo by lepším řešením řádně zaplatit jednoho našeho kvalifikovaného pracovníka než místo něj přivézt dva cizí bez kvalifikace?