Není časté,aby se komunistický politik a odborář vyjádřil k výročí tragického úmrtí populární osobnosti. Dnes však na den výročí vraždy hudební legendy Johna Lennona (1940-1980) považuji za nutné udělat vyjímku. Lennon nebyl jen bývalý člen světoznámé a ikonické hudební skupiny Beatles a mírumilovný hippie, který psal ikonické popové písně jako „Imagine“, ale byl také radikál, který podporoval pokrokové politické kauzy jako protiválečné hnutí a radikální organizace jako Strana černých panterů či IRA. Byl odhodlán k revolučním změnám a doufal, že svou hudbu umístí do služeb boje, a dokonce byl zařazen na seznam nežádoucích radikálů FBI, kteří byli zaměřeni a obtěžováni.
Přestože byl Lennon zpočátku cynický ohledně revoluční politiky, stejně jako miliony lidí se v 60. letech radikalizoval protesty proti válce ve Vietnamu. Tři roky poté, co Lennon napsal „Revoluci“, kde zpochybňoval metody a cíle levicových revolucionářů, napsal Lennon „Moc lidem“. Jeho partnerka Yoko Ono hrála klíčovou roli při změně Lennonova pohledu na svět a posílila Lennonův přechod k levicové politice.
Lennonův největší komerční hit „Imagine“ volá po lepším světě. Shrnul význam písně jako „protináboženský, protinacionalistický, protikonvenční, protikapitalistický, ale protože je potažen cukrem, je přijímán, […] politická zpráva s trochou medu. “
Lennon byl zděšen násilím britského státu v Severním Irsku poté, co britské jednotky 30. ledna 1972 zabily v Derry 14 neozbrojených demonstrantů a napsal píseň „Neděle krvavá neděle“, pochodoval proti britským jednotkám v Severním Irsku a řekl: „Pokud je to volba mezi IRA a britskou armádou, jsem s IRA. “
Na několik krátkých let byl dokonce ovlivněn socialistickými myšlenkami, psal písně jako „Working Class Hero“, což byla pocta dělníkům a nazval „píseň pro revoluci“. Ale Lennon byl nakonec úplně rozčarován radikální politikou, protože mezi levicí nastala rostoucí dezorientace, když se revoluce nenaplnila a boje proti stávající mocenské struktuře upadly, což Lennona vedlo k ústupu do osobních zájmů, a to jak v jeho aktivismu, tak v jeho hudbě. Zemřel ve věku 40 let.
V roce 2000 byla za přítomnosti Fidela Castra odhalena Lennonova bronzová socha v havanském parku. Fidel při ceremonii prohlásil: „V mých očích je úžasný díky své logice a myšlenkám…Úplně sdílím jeho sny… Také jsem snílek, který viděl, jak se jeho sny staly realitou.“
Osobnost Johna Lennona vstoupila nejen do dějin populární hudby, ale stala se i měřítkem její kvality a to nejen formální, ale i kvality obsahu. Nebyl laciným komerčním kýčařem, byl umělcem, který pochopil drama století, ve kterém žil a potřebu se vyjádřit na podporu míru i třídy, ze které pocházel.