Události v únoru 1948 žádným pučem nebyly

28. 1. 2021

Od těchto památných dnů uběhlo již dlouhých 73 let. Proč si myslím, že nešlo o nezákonné převzetí moci komunistickou stranou? Za prvé nebyly porušeny žádné zákony tehdejší ČSR a za druhé byla tu obrovská podpora pracujících mas. V roce 1989 šlo také o to, že lidé chtěli změny a nebýt znovu podpory většiny pracujících, nebylo by převzetí moci tak jednoduché.

Za tak dlouhou dobu se dá již srovnávat, zejména v současném vládnutí kapitalismu v naší zemi. Je nutné si vzpomenout co jednotlivé režimy přinesly pro „obyčejné lidi". Pokud dnešní vykladači dějin jednoznačně odsuzují únor 1948 jako puč, hrůzu horší než válka, tak mohu oponovat tím, že rok 1989 tak zvaná „Sametová revoluce“ byla vlastně majetkovým převratem, který se projevoval v plné nahotě v 90. letech minulého století.

Vývoj po roce 1948 byl poznamenán politickou nestabilitou a nastávající studenou válkou. Za některá špatná rozhodnutí se komunisté již mnohokrát omluvili. Jde o to, že byla úplně jiná Geopolitická situace. Dnes se často mluví o lidských právech. Budování nové společnosti přes veškerá embarga západu přijalo a nakonec dokázalo naplnit nejzákladnější lidská práva. Socialistické společenství uzákonilo právo na práci, nároky na důstojné bydlení, zejména pak doslova nakrmit lidi a řadu dalších, např. bezplatné zdravotnictví. Únor 1948 byl také vyvrcholením toho, že si lidé dobře pamatovali jaká byla 1. republika k obyčejným lidem nespravedlivá, jak se zachovala Pravice v období před 2. světovou válkou. Krize kapitalistického systému zrodila Hitlera a fašistické Německo. Proto má tento systém na kontě nejvíce zničených životů a jeho bohatství i v současné době těží z otroctví, vykořisťování ostatních zemí a neuvěřitelné akumulace kapitálu, který vlastní pár lidí a kteří ovládají svět. Proto prvními obětmi byli židé, ale také komunisté. 

Po válce se snažila budovat novou vlast většina poctivých pracujících i inteligence. Pokračovala výstavba přehrad, průmyslu, stavebnictví a dalších důležitých oblastí nutných k životu. V letech 60. a 70. proběhla obrovská výstavba bytů, podniky nabízely bezplatné půjčky a mladí lidé mohli využívat další výhody. Zemědělství se stalo postupně soběstačným a konkurence schopným. Zemědělská družstva většinou prosperovala a život na venkově se stal vyhledávaným místem nejen k bydlení, ale i k rekreaci.

Samozřejmě socialistický systém přinášel i řadu problémů, zejména v produktivitě práce apod. nicméně celková úroveň života našich lidí šla nahoru. Industrializace Slovenska přinesla tomuto národu zlepšení jeho postavení v rámci ČSSR i životní úrovni. Zhoršování ekonomické situace a problémy vyvolané ve světě pak vedli k pádu socialismu. Většina obyvatel chápala změny jako nutné!

Kapitalisté tu nebyli, proto se museli vytvořit a to za každou cenu! Ano i za tu nejvyšší.

Divoká privatizace, nezákonné obohacování, ale i vraždy. Nezaměstnanost, nejistota lidí. A to ještě přišla „Kuponová privatizace“. Postupné rozkrádání majetku všech lidí. Havlova amnestie a naprostá podřízenost západu. Postupně se Česká republika stává montovnou Evropy.
Rozpadá se Československo, privatizuje se a rozprodává vše.

Autor: 
Zdeněk Borák, člen VV OV KSČM Příbram