REPORTÁŽ
16. 3. 2017 ParlamentíListy a občanská iniciativa Ne základnám.
Místo, aby média sčítala lidi zavražděné kvůli záchraně petrodolaru, mluví o omylech, vedlejších ztrátách nebo dokonce o uhynulých, jako by to byl morový virus, který kosí ty, co si nemyjí ruce!“
„Místo, aby média sčítala lidi zavražděné kvůli záchraně petrodolaru, mluví o omylech, vedlejších ztrátách nebo dokonce o uhynulých, jako by to byl morový virus, který kosí ty, co si nemyjí ruce!“ pronesla emotivně spisovatelka a aktivistka Lenka Procházková s apelem, že dokud je naše země v NATO, máme na rukou krev. Místopředseda KSČM Josef Skála pak běsnil, že takovou hanbu naše země ještě nenesla. Takové a další výroky zazněly ve středu na demonstraci proti opakování historie z roku 1939 a proti NATO.
Tóny písně Karavana mraků v podání Karla Kryla mohli z reproduktorů slyšet kolemjdoucí, kteří ve středu v podvečer procházeli pražským Klárovem. Před malým improvizovaným pódiem pak uviděli desítky klidně stojících lidí. Při pozornějším pohledu poznali, že někteří z nich nesměle drží v rukou české vlaječky. Až teprve pokud svůj zrak zaměřili na pódium, poznali, co se tu děje. „Zas necháme sebou orat, chceme další protektorát?“ hlásal nápis pod ním. V den 78. výročí německé okupace Iniciativa Ne základnám ve spolupráci s dalšími sdruženími svolala demonstraci proti opakování historie z roku 1939 od heslem „Ne cizím vojskům, ne cizím základnám“.
To, co demonstrující přimělo přijít, je údajná snaha ministra obrany Martina Stropnického (ANO) a poslankyně Jany Černochové (ODS) co nejrychleji prosadit změnu 43. článku Ústavy České republiky. Ten určuje, že vláda může rozhodnout o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky a o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území ČR na maximální dobu 60 dní. Stropnický a Černochová prý chtějí toto omezení zrušit a v případě vysílání českých vojáků do zahraničních misí chtějí zrušit podmínku, že mise musí být mírová podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a se souhlasem přijímajícího státu.
„Sešli jsme se tu dnes v den výročí okupace Československa německou armádou,“ zahájila po skončení písně Karla Kryla demonstraci mluvčí Iniciativy Ne základnám Eva Novotná.
„Byla to forma nelegální anexe. Ale z pohledu Německa šlo o legální a mírové obsazení na základě společného prohlášení české a německé vlády ze dne 15. 3. 1939.“
Tato slova podle Novotné sice patří minulosti, ale při poslechu dnešních mainstreamových médií z nich prý mrazí.
„Když sečteme, kolik mrtvých tato okupace stála, kolik bylo zavražděno lidí v německých koncentračních táborech, podle směrnice o zvláštním zacházení, tedy bez soudu, je třeba si tyto dny připomínat.“
Novotná pak vyjádřila obavu, že se naše armáda stane nástrojem agrese v zájmu cizích mocností.
Střední Evropa nepatří ani na Západ, ani Východ.
S exkurzem do dějin vystoupila historička Marie Neudorflová a přítomným připomněla historické kontexty mnichovské zrady, německé okupace a poválečného vývoje. Litovala toho, že země střední Evropy nevyužily příležitost k důstojnější existenci, kterou dostaly v roce 1989. „Vývoj mohl jít jinou cestou, kdyby země více spoléhaly na svůj zdravý rozum, na svoji důstojnost, pozitivní tradice, své možnosti a síly a hlavně vzájemnou spolupráci.“ Podle Neudorflové musí střední Evropa pochopit, že nepatří ani na Západ, ani na Východ.
„Bylo by dobré si uvědomit myšlenku, která se po skončení války objevila v Německu: Cíle Hitlera ano, ale bez Hitlera. Ekonomicky,“ dodala varovně.
Procházková: Mimozemšťani, letadla i ptáci
S posledním projevem pak přišla spisovatelka a aktivistka Lenka Procházková (text projevu Lenky Procházkové ZDE). Své literární nadání nezapřela a do svého vystoupení nazvaného „Varování před lhostejností“ vnesla prvky sci-fi. „Z pohledu mimozemské vesmírné lodi se naše planeta může jevit jako ráj,“ překvapila přítomné změnou žánru dosavadních vystoupení. Planeta Země prý nabízí vše potřebné pro existenci inteligentního života a pozemšťanům tak nabízí útulný a bezpečný domov. Z mimozemské vesmírné lodi pak přestoupila na pozemská letadla: „Na letecký přelet Evropy stačí odpoledne.“ Nehodlala ale zůstat u techniky a nakonec ji uchvátila sama příroda: „Ptáci tu štreku překonávají mnohem déle, zato mohou ze své perspektivy zaznamenat každý strom, dokonce i brázdu na poli.“ A kladla si otázku, zda ptáci dokážou přemýšlet o lidech a o jejich užitku pro společně užívanou planetu. „Neberme v potaz pštrosy, kteří se k problémům otáčejí zadkem. Mysleme na méně exotické ptáky, třeba na labutě. Ty se prý v ojedinělých případech dožívají až sta let,“ pokračovala v přírodopisu a pokládala si otázku, zda labutě dokážou vyvodit něco z obou světových válek, které stoleté labutě prožily. „Asi ne,“ odpověděla si.
„Vždyť i lidé, jejichž mozky jsou daleko větší než ty ptačí, se dosud z tragických konfliktů předchozích generací nepoučili víc než směšní pštrosové.“
Zdůraznila, že nemluví o lidech obecných, ale o těch, kteří se pasovali na bohy.
Fotogalerie
