Dne 6. dubna 2017 se sešli členové KČP Stanislava Kofroně v Příbrami již tradičně v restauraci Ravak, aby zhodnotili svoji činnost a schválili plán činnosti na další období. Škoda, že se nemohl akce zúčastnit pozvaný pplk. v. z. MUDr. Marek Obrtel. Ve zprávě předsedkyně
Václava Králová poděkovala všem, kteří se na plnění úkolů podílejí. Vyzdvihla význam práce s mládeží, kde si velké ocenění zaslouží Mirek Maršálek. Po přednesení zprávy o hospodaření a revizní zprávy předali přítomní hosté Jiří Pokorný, Jiří Vrzal a Anna Doušová čestná uznání Středočeské krajské rady za dlouholetou záslužnou činnost několika členům KČP. ZdeněkBorák pozval všechny přítomné na májové oslavy a pietní akty. Byli schváleni delegáti na odbornou konferenci v Brně a celostátní shromáždění k 25. výročí založení KČP.
Diskuse byla bohatá. Většina vystoupení byla zaměřena k současné politické situaci. Členové vyjadřovali obavy z války, neřízené migrace, ztráty naší státní suverenity, překrucování dějin, snah o zpochybňování poválečných ujednání a dekretů, poukazovali na neschopnost našich vládních představitelů, ale i EU vzniklé problémy řešit.
Jako jedna z pěti delegátů z okresu Příbram jsem se 8. dubna 2017 zúčastnila v Brně celostátní odborné konference KČP pod názvem “Sudetoněmecká a katolická verze našich národních dějin usiluje o klerikalizaci České republiky". Přítomní s velkým zájmem a pozorností vyslechli vystoupení poslance Miroslava Grebeníčka, Stanislava Grospiče, historika Jiřího Jaroše Nickelliho a dalších.
Členové KČP a dalších vlasteneckých organizací z ČR schválili memorandum a zpěvem husitského chorálu „Kdož sú boží bojovníci“ odsoudili úsilí pánů Hermana, Bělobrádka, Posselta a dalších řešit zájmovou zónu
Němců po tzv. církevních restitucích místo brutálního vysídlení a fyzické likvidace Čechů jejich zapojením do ekonomiky a života Německa s tím, že zapomenou na vítězství protifašistických sil ve 2. světové válce a ve školách v nové generaci se v tom smyslu dokončí účelově upravená výuka dějin. Budou morálně a možná i hmotně odškodněni potomci sudetských Němců, kteří našli poválečným odsunem z ČSR, schváleným vítěznými mocnostmi, nový život ve své nové vlasti. To na rozdíl od neodškodněných českých lidí v pohraničí i vnitrozemí, které němečtí fašisté nejen vyhnali z domova, ale tisícům vzali to nejcennější - život. V tomto smyslu hovořil Miroslav Grebeníček a připomněl, že hned po první světové válce českoslovenští Němci požadovali připojit katolickou Moravu k římskokatolickému Rakousku a i to, že papež Pius XII. nezaujímal za války protifašistický postoj. Historik Jiří Jaroš Nickelli se zamýšlel nad dlouhodobými plány germanizace a činností historického spolku Bund Deutscher Osten, a dodal, že více než jeden milion Sudetoněmců dostal vyznamenání přímo od Hitlera za rozbití ČSR. Stanislav Grospič varoval před falšováním výsledků 2. světové války, které je nebezpečné nejen pro nás, ale může přispět k možnosti velkého válečného konfliktu s touhou získání bohatých zásob výrobních surovin Ruska. Mne zaujal příspěvek mladého předsedy OV KSČM Vyškov Filipa Zachariáše, který ukázal na poměry za války v 33 obcích německého jazykového ostrůvku na Vyškovsku, například napadení autobusů, které vozily české děti do škol.
Jak je uvedeno v memorandu, tato konference označila jak katolickou, tak sudetoněmeckou verzi našich národních dějin jako verze neobjektivní, historicky nepravdivé a účelově útočné vůči českému národu i republice a postavila se proti úsilí klerikalizovat ČR.